„Ty máš auto pro holky? Jak to myslíš? No vždyť tvoje auto nemá koule!“
Pokud vlastníte automobil bez tažného zařízení, je dost pravděpodobné, že jste tuto uštěpačnou poznámku slyšeli již mnohokráte. Před patnácti lety bylo takřka nemyslitelné, že by si někdo mohl koupit auto bez tažného zařízení. Bohužel doba pokročila a stále více automobilek si účtuje za instalaci tažného zařízení směšně vysoké sumy. V důsledku tohoto trendu se není čemu divit, že pouze zlomek z aut, které můžeme potkat na silnici, má vlastní tažné zařízení. Pro nás motoristy to sice znamená, že máme krásné, nablýskané auto, ale bohužel je nám naprosto k ničemu v případě, kdy je potřeba převést jiný náklad, než kterým je naše pěti členná rodina. Ono totiž převést sedací soupravu v malém rodinném hatchbacku není nic snadného. Pokračovat ve čtení „Stop autům bez „koulí““
Na Detroitském autosalonu předvedl pravděpodobně nejpůsobivější prezentaci americký Ford. Připravil si neuvěřitelné novinky, včetně nové série super výkonných vozů. Tato flotila obsahuje skvosty jako jsou Focus RS a Mustang Shelby. Její vlajkovou lodí není nic jiného, než znovuzrozená legenda Ford GT s označením 2017.
Málo který automobil s emblémem Fordu na kapotě má tak pozoruhodný původ, jako právě Gtčko. Jeho historie sahá až do roku 1963. Tehdy se Ford po neúspěšném pokusu odkoupit Ferrari rozhodl, že jediným způsobem, jak ukázat svou převahu, je porazit italskou automobilku na dráze. Jako základní kámen byl vybrán vůz Lola GT od britského výrobce závodních vozů Lola Cars. Díky tomuto spojení se roku 1964 postavily na start závodu 24 hodin Le Mans rovnou 3 Fordy GT4O. Tento závod byl sice pro americký tým propadák (ani jedno auto nedojelo do cíle), ale zrodila se zde legenda, která dokázala jako jediná porážet v 70. letech italské plnokrevníky.
Pro připomenutí této slavné éry Ford opět rozjel výrobu GT od roku 2005 až do roku 2006. Vyrobeno bylo přes tři a půl tisíce vozů a jedním z jeho majitelů byl i slavný Jeremy Clarkson.
Konečně se dostáváme k jádru tohoto článku. Tím je druhá generace Fordu GT, který byl představen před pár dny v Detroitu a strhl na sebe neskutečnou míru pozornosti. Není se čemu divit. Jeho nový design je dechberoucí. Jednoduché křivky se zde nádherně mísí s funkčními aerodynamickými prvky. Z každého úhlu pohledu je všem jasné, s čím mají tu čest. Naprosto nic nezůstalo při starém a každá jednotlivá část prošla obrovskou proměnou. Ani nevím proč, ale z celého vozu mě nejvíce zaujala jeho zadní část. Mohl bych se hodiny kochat pohledem na linii, kruhový výfuků a nádherně zářících koncových světel, která jsou podtržena nenápadným difuzorem.
Největší překvapení se však skrývá v kabině. Většina aut z USA mě vždy odradí svým nepřehledným interiérem. V „gétčku“ je tomu ale jinak. Naleznete zde velké množství různých knoflíků a tlačítek, ale jednoduše je nevnímáte, všímáte si jen semišového volantu a jednoduchosti, kterou na vás interiér dýchá.
Větší modernizací však prošel motor. Velký, žíznivý, přeplňovaný motor V8 o objemu 5,4 litru byl nahrazen moderním V6 Eco Boost 3,6. Ovšem není to žádný motůrek z Fiesty, nýbrž nejvýkonnější Eco Boost, co kdy Ford postavil. Údajně produkuje přes 600 koní.
Jak již z název vyplývá do prodeje by se měl dostat kolem roku 2017.
Ferrari 458 je již od svého vzniku mnohými považováno za nejlepší superauto s motorem uprostřed. Silný čtyř a půl litrový motor s osmi válci do V, maximální rychlostí 325 km/h, zrychlení z O na 100 km/h za 3,4 sekund a karoserie od legendárního studia Pininfarina. To jsou důvody, proč je 458 Italia tak oblíbená. Ale tato krásná Italka je mezi námi již od roku 2009, což ve světe supersportů stačí na důchodový věk. Scuderia proto přichází s nástupcem této legendy.
Nese název Ferrari 488 GTB. Je poháněna motorem V8 3,9 litru. To zní téměř jako vtip, že nástupce 458 dostal menší motor, ale díky dvou turbodmychadlům je nový motor téměř o 100 koňských sil výkonnější. Tato porce výkonu je přenášena na zadní kola skrze zcela novou inteligentní převodovku, která představuje variabilní rozložení točivého momentu. Díky této technologii si auto samo určí kolik točivého momentu bude kdy přenášet na kola. To se podepisuje i na hodnotách zrychlení. Z klidu na 100 km/h se dostane již za 3 sekundy a z nuly na 200 km/h již za úchvatných 8 sekund. Maximální rychlost nebyla vyslovena přesně, ale mluví se o hodnotách výrazně přesahující 300 km/h.
K těmto číslům nepochybně přispívá i velice zdařilá aerodynamika vozu, které bylo dosaženo díky výrazným prolisům a spoilerům. Dokonce se má jednat o aerodynamicky nejzdařilejší produkční vůz Ferrari vůbec. Tomu svědčí i ten fakt, že novinka produkuje o 50% vyšší přítlak než tomu bylo u předchůdce.
Dostáváme se k designu, který jde ruku v ruce s výše uvedenou aerodynamikou. Design je velice subjektivní záležitostí. Musím ale přiznat, že krom jednoduchého, funkčního designu interiéru mi vzhled 488 na první pohled vůbec nepřirostl k srdci. Neustále jsem ho považoval za moc hranaté a stále jsem ho srovnával s předchůdcem.
Stačilo ale několik desítek minut a zcela sem se do jeho křivek zamiloval!
Další podrobnosti se dozvíme příští měsíc na Ženevském autosalonu, kde se o pozornost popere právě Ferrari 488 GTB a jeho britský konkurent McLaren 675.
V roce 1994, se na světové scéně supersportovních automobilů, jako blesk z čistého nebe zjevil Lotus Elise. Malé, dvoumístné „žihadlo“ uchvátilo každého pro svůj design, za kterým stáli Julian Thomson a Richard Rackham. To ovšem nebylo jediné eso v rukávu Lotusu.
Zakladatelem automobilky Lotus, Colin Chapman, je znám svým citátem: „Když chceš zrychlit na rovinkách, přidej výkon. Když snížíš váhu, zrychlíš všude. A právě touto filozofií se řídí i Elise. Se svými 118 koňskými silami nikdy nepatřil mezi nejsilnější vozy. Ale hmotnost čítající pouhých 725 kilogramů vyvažuje pomyslné váhy „výkon x váha“.
Samozřejmě netrvalo dlouho a po Elise začaly sahat amatérské i profesionální závodní týmy. Elise se díky své oblíbenosti dočkal i vlastní závodní kategorie s názvem Elise Cup.
Pro letošní rok si pro nás britští konstruktéři Lotusu připravili lahůdku s názvem Lotus Elise S Cup. Jedná se o snahu přenést závodní technologii a hlavně vzrušení ze závodního vozu do běžného provozu. Na první pohled se může zdát, že jde stále o stejný Elise, který známe již od roku 1994. Což je v podstatě pravda – design současného Elise se nikdy výrazněji nezměnil. Mnoho lidí může namítat, že je to stálé opakování. To je sice pravda, ale podívejme se například na Aston Martin, Bentley nebo Porsche. Již po několik generací takřka identický vhled a při tom je každé jednotlivé auto skvostem.
Pokud se ovšem na Elise S Cup podíváme detailněji, najdeme zde výrazná odlišení od civilní verze. Výrazný přední spliter, zadní difuzor a masivní křídlo budou vaši pozornost přitahovat jako magnet. Základní výbava obsahující ochranou klec a závodní sedadla homologována FIA pak mluví sama za sebe.
Pohonná jednotka pod kapotou o velikosti 1.8 litru se svými 217 koňmi, pravděpodobně nikoho příliš neoslní. To co vyvolá úžas je ten fakt, že pokud tento výkon přepočítáme v poměru hmotnost výkon, dostaneme výsledek o počtu 233 koňských sil na jednu tunu! Díky tomu zvládá Elise zrychlit z klidu na 100 km/h za 4.6 sekundy a pokračovat až na 225 km/h.
Lotus Elise S Cup lze již nyní objednat v dealerské síti. Pravděpodobně se nebude jednat o nejžádanější auto pro rodinné výlety do supermarketu, ale své zákazníky, kteří hledají zábavu na okruzích, při track days by si měl najít dle mého soudu celkem snadno.
Lotus Elise S Cupfront Zdroj: www.lotuscars.comLotus Elise S Cup back Zdroj: www.lotuscars.com